Úterý 25. 9. 2018, 16:54kontakt

Fakulty » Fakulta tropického zemědelství

Katedra ekonomiky a rozvoje

Historie

Historie katedry sahá do roku 1967, kdy byla součástí katedry technického a ekonomického rozvoje venkova tropů a subtropů. Od počátku svého vzniku zajišťovala katedra výuku předmětů a výzkum v oblasti problematiky socioekonomické zaostalosti, strategií pro potlačování chudoby, ekonomiky rozvoje venkova a zemědělských soustav, marketingu a mezinárodního obchodu s tropickými a subtropickými produkty. Do roku 1989 studovali na katedře především zahraniční studenti z rozvojových zemí, což se změnilo roku 1992, kdy se studijní program otevřel také pro české studenty. V roce 2008 došlo k osamostatnění ekonomické větve a vznikla tak katedra ekonomického rozvoje (KER). Mezi nejvýznamnější osobnosti, které působily či působí na KER, patří: Prof. Jiří Havel, Prof. Vladimír Jeníček, Prof. Ladislav Kabát, Doc. Tomáš Doucha, Doc. Bohuslav Robeš, Dr. Jiří Pospíchal, Dr. Miroslav Novotný či Dr. Zdeňka Pešková.

Zaměření

Hlavním zaměřením KER je v současné vzdělávání odborníků a výzkum v oborech zemědělské ekonomiky a rozvoje venkova, které mají přímý dopad na rozvoj zemědělství a venkova v oblastech tropů a subtropů. V rámci České republiky jsou nejbližšími partnerskými organizacemi ostatní fakulty a pracoviště ČZU v Praze, výzkumné ústavy, zejména Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) a nevládní organizace jako Člověk v tísni o.p.s., ADRA aj. Základním zaměřením katedry je orientace na udržitelné strategie pro snižování chudoby v rozvojových regionech tropů a subtropů, které vychází z tradic a aktivní účasti místního obyvatelstva a jejich implementace minimalizuje negativní dopady na životní prostředí.

Pedagogická činnost

Výuka probíhá v anglickém a českém jazyce, přičemž některé předměty jsou vyučovány ve spolupráci s ostatními fakultami České zemědělské univerzity v Praze (Provozně-ekonomická fakulta, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Fakulta lesnická a dřevařská a Fakulta životního prostředí). V současnosti pracuje na katedře 10 zaměstnanců, z toho osm pedagogů a dva techničtí pracovníci.

Výzkumná činnost

Výzkum katedry reaguje na potřeby rozvojových regionů v oblastech tropů i subtropů a je v současnosti financován jak z vnitřních, tak i z externích zdrojů. Důležitým zdrojem prostředků pro výzkumnou činnost je v současnosti i zahraniční rozvojová spolupráce ČR (ZRS ČR). Výzkum katedry je realizován přímo v oblastech rozvojových zemí jako jsou Angola, Vietnam, Kyrgyzstán, Mongolsko, Peru, Moldávie, Etiopie či Indonésie. V oblasti vědy a výzkumu spolupracuje katedra s také s ostatními fakultami ČZU v Praze. Hlavní oblasti výzkumu jsou: Socioekonomická zaostalost a strategie v potlačování chudoby V současnosti existuje řada přístupů jak k potlačování chudoby, tak i k celkovému pochopení problematiky zaostalosti tropických a subtropických regionů. Výzkum se v této oblasti specializuje zvláště na výhody a nevýhody jednotlivých přístupů, ale též na problematiku měřitelnosti lidského strádání, jeho hlavní indikátory a možné přesnější predikce vývoje. Praktické využití těchto výsledků má uplatnění především v tvorbě více efektivních politických a rozvojových strategií. Ekonomika rozvoje venkova a zemědělských soustav Zemědělství a přidružená výroba (agrokomplex) dnes tvoří zásadní složku národního hospodářství a váží naprostou většinu pracovních sil rozvojových zemí. Stále velké procento zemědělské produkce má svůj základ v rodinných farmách, některé z nich dokonce fungují na samozásobitelském principu. Sílící populační tlak a stále omezenější přístup ke zdrojům snižuje potravinovou i finanční bezpečnost rodin drobných zemědělců. Výzkum se orientuje především na pochopení rozhodovacích procesů o následném nastavení využívání produkčních faktorů a nastavení dalšího vývoje tak, aby se zvyšovala produktivita práce při ohledu na okolní životní prostředí. Marketing a mezinárodní obchod s tropickými a subtropickými produkty Jedním z největších problémů jakým farmáři v tropických a subtropických oblastech čelí jsou časté překážky v přístupu na trh a také neznalost zásad marketingu. Výkupní ceny tak zůstávají velice nízké a farmářským rodinám zůstávají pouze omezené prostředky na zajištění svého životního standardu. Po mnoha produktech z těchto oblastí je však velká poptávka v rozvinutých zemích, avšak vytvoření fungujícího marketingového řetězu čelí řadě překážek. Výzkum se orientuje na možnosti využití certifikace výrobků, rozšíření zásad fair trade, budování marketingových řetězů a řešení problematiky globálního obchodu s tropickými a subtropickými produkty z hlediska mezinárodních předpisů a dohod. Mikrofinanční aktivity Nejčastěji zmiňovanou příčinou chudoby v rozvojovém světě je velice těžký přístup tamní populace k úvěrům, a to jak spotřebitelským, tak i pro rozvoj podnikání. Mikrofinanční aktivity, i přes řadu problémů, jsou relativně novým, ale velice efektivním nástrojem jak tento negativní trend zvrátit. Při poskytování drobných úvěrů se vychází z tradiční struktury společnosti, využívá se kolektivní odpovědnosti a zasahuje přímo velké procento žen, které ostatní rozvojové aktivity zasahují spíše nepřímo. Výzkum se orientuje především na vybudování efektivního systému mikrofinancování v různých socioekonomických a přírodních podmínkách a také na transformaci mikrofinančních institucí z neformálních na formální. Zemědělské poradenství Úspěšnost veškerého úsilí vědců a rozvojových pracovníků o překonání chudoby v tropických a subtropických oblastech se opírá o úspěšnou adaptaci nových technologií, postupů či strategií místním obyvatelstvem. Více jak 80 procent obyvatelstva světa žije v rozvojových zemích a téměř dvě třetiny hospodaří s méně než dvěmi dolary na den. Prostředky na zlepšení přístupu k vyššímu vzdělání jsou tedy velmi omezené a spolu s velkými kulturními rozdíly není možné „ušít“ standardizovaný poradenský přístup pro všechny oblasti. Výzkum v této oblasti se orientuje zejména na zvyšování efektivity komunikačních technik, zlepšování participačních diagnostik či identifikování a eliminování překážek poradenských přístupů.

Zahraniční styky

V rámci zahraniční odborné spolupráce udržuje KER kontakty s Universitou v Hohenheimu (Německo), Polytechnickou universitou ve Valencii (Španělsko) či Univerzitou ve Wageningenu (Nizozemí). Při řešení projektů ZRS ČR je katedra v kontaktu s celou řadou partnerských institucí v zemích příjemců rozvojové pomoci, Kyrgyzská státní zemědělská univerzita K. I. Skrjabina (Kyrgyzstán), Lesnická a zemědělská univerzita v Hue (Vietnam), Výzkumný ústav pro akvakulturu č.1 (Vietnam) aj. Pracovníci katedry zajišťují kontakt a spolupráci s profesionální nevládní organizací NATURA (Network of European Agricultural Tropically and Subtropically Oriented Universities and Scientific Complexes Related with Agricultural Development), jejíž členy jsou rektoři a profesoři universit, ředitelé výzkumných ústavů a čelní experti v oblasti tropického a subtropického zemědělství ze zemí EU. Významné jsou i kontakty s institucemi jako Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Organizace pro výživu a zemědělství při Organizaci spojených národů (FAO) nebo Rozvojový program Organizace spojených národů (UNDP).

Autor: Ing. Alexander Kandakov Ph.D.Datum poslední aktualizace: 18.01.2011